Zásady správného stravování během dne
Víte, jak to chodí. Ráno přivstáváte s pocitem, že tentokrát to zvládnete, že snídaně bude královnou dne a vy již nebudete muset ulevovat hladu nezdravými svačinkami, které na vás lákají z každého rohu. Není to tak snadné, jak se zdá, že ne? Naše tělo je jako hodiny, potřebuje pravidelnost a pestrost. A právě o tyto dvě slova se chci opírat v následujícím popisu doporučeného denního režimu stravování. Jíst přes den by mělo být tak přirozené, jak jen to jde. Přiznám se bez mučení, že jsem toho živý příklad. Nikdy jsem nebyla ranní ptáče a představa, že bych si měla dát těsně po probuzení ranní porci ovesných vloček, mě děsí víc než nedělní alarm do práce. Ale není to tak, že bych to jednou zkusila. Hned jak jsem si přečetla, že snídaně nabíjí tělo energií na celý den a zlepšuje koncentraci, rozhodla jsem se pro experiment. Pomalu jsem začala na snídaně lákat své chuťové buňky a víte co? Funguje to. Nejsem hladová po celý dopoledne a můj mozek je jako ostříž.
Svačiny jako stavební kameny energetické hladiny
Než přejdu k dalším bodům, dovolte mi malé odbočení k tomu, co se děje mezi hlavními jídly – ano, svačiny. Ty jsou často opomíjeny nebo zaměňovány za nepřijemnou mezistopu, plnou výčitek a pocitu viny za ten čokoládový croissant. Vážně ale není důvod chodit po světě se stále stejně založenými rukama a úzkostlivým pohledem na svůj snack. Doba kamenáková (i v svačinkovém světě) je u konce, vítáme dobu oříško-ovocnou! Moje taktika je jasná - balíček mandlí či lískových oříšků a mísa sekaného ovoce nikdy nechybí v mém batohu. Připravte si je večer a máte o starost méně a o hladinu energie více.
Časový rozvrh jídelníčku – nemusí být vaším nepřítelem
Je to tak, čas může hrát ve vaší stravování důležitou roli, aniž byste museli hbitě skákat kolem kuchyňské linky s stopkami v ruce. Přirovnání k tanci s časem si ušetřím pro závěrečný ceremoniál, ale představa je to dost výstižná. Když začnete vnímat stravování jako rytmus dne, najednou se vám třeba i ta ovesná kaše začne zdát rytmická. Pravidelné jídlo každé 3-4 hodiny, s mírným ohledem na intenzitu vaší aktivity, je kritický milník, když chcete udržet stabilní energetickou úroveň, zbavit se jojo efektu a nebýt unavení. No a tím se dostávám k oblíbené části dne – obědu.
Oběd jako zdroj síly a nikoli spánkového měsíce
Nezapomínejme na oběd, jehož hlavním cílem (alespoň co se mě týče) by mělo být uvést vás do stavu vnitřní radosti a spokojenosti, ne do bezvědomí ovlivněného nadměrným příjmem kalorií. Když jsem byla mladší, měla jsem tendenci do sebe ve středu dne nacpat tolik jídla, že jsem pak potřebovala aspoň hodinovou siestu, což moje pracovní tempo zrovna neocenilo. Dnes volím lehčí obědy, které nezatěžují příliš mé trávení a nechávají mě stále na vlně – představte si takovou vuřtovou tyčku, jen trošku šetrnější k pasu.
Výběr kvalitních potravin - návod jak na to
Vybírat to správné jídlo může být vědečtější než kompilace seznamu k poslechu pro vaši příští párty. Ale nemusíte být hned nutričním specialistou, aby váš jídelníček byl barevný a přínosný. Přiznám se, mám slabost pro potraviny, které se tváří, že jsou něco, čím nejsou, jako třeba květáková pizza nebo spirálové cuketové „špagety“. Ukázaly se jako vynikající způsob, jak prošvihnout do svého menu více zeleniny, aniž by mi mozek tuší, že byl obelstěn. A pak je tady ještě protein. Přátelé, bez toho to nejde. Vejce, čerstvé ryby, tofu, nebo třeba kuřecí ňadra jsou pro mě stálou oporou, navíc v mnoha variantách – od grilu po pánev, od pečení k marinování.
K večerní hostině s rozumem
Dokážu si představit, že podvečer, když vám doma hrnkne z hrnce a lákavě se rozléhají vůně vaší večeře, může být odolnost vůči chuti tak akutní, že byste se v podstatě vrhli jedním skokem na talíř. Zde si však musíte dát pozor, jelikož večer je organismus v režimu zpomalování a připravuje se na odpočinek, což se nejlépe dělá s lehkým žaludkem. Proto se snažím dodržovat jednoduché pravidlo: poslední jídlo asi 2-3 hodiny před spaním a spíše lehčí pokrmy než třeba bohatá gulášová symfonie.
Návyky ve stravování, které mění hru
A konečně jsme u návyků. Každý z nás má své, dobré i ty ne úplně pěkné. Přiznám se, že jsem měla svou lásku k nočním návštěvám ledničky. Dokážu se smát, když si vzpomenu, jak jsem se tam tajně plížila za zvuku světlušky, abych uloupila kousek sýra. Návyky ve stravování jsou totiž těžké na přepsání, ale když jsem si jednou uvedomila, že ve skutečnosti nemám po půlnoci hlad, ale spíš se nudím nebo mám stres, začala jsem k té ledničce chodit míň a míň. A víte co je to nejlepší? Když na vás ráno čeká ta plná a nepolapená lednice, máte o to větší radost z jejího otevření po řádné snídani.
Doufám, že tyto mé nápady a tipy pomohou i vám najít tu správnou cestu jak se stravovat během dne. A ač jsem si ze stravovacích rituálů dělala legraci, mám je ve skutečnosti hodně ráda. Zjistila jsem, že když jim dám šanci a věnuji jim pozornost, mám po celý den větší energii a jsem šťastnější. A není to přesně to, po čem každý z nás touží?
Napsat komentář